Názor na sociální a zdravotní politiku SDČR

    Vážené kolegyně a kolegové,


po podzimních volbách m.r. v rámci SDČR, bychom měli především změnit styl a metody práce, a to ve vztahu k našim členům. Proč takovéto změny? Především proto, že letité funkční období větší části tehdejšího vedení zvolilo cestu oportunizmu a renegátství. Toto zaplevelení SDČR se projevovalo především v tom, že vedoucí představitelé neprosazovali oprávněné požadavky důchodců v sociální a zdravotní politice. V podstatě se ztotožňovali s asociálními legislativními kroky, mající vliv na snižování životní úrovně důchodců.

Co to bylo za reprezentanta SDČR, který se vyjádřil: “Oni mě nutili, abych prosazoval navýšení starobních důchodů, ale kde na to ta vláda má brát?”. V tomto státě peníze byly a jsou i za začínající ekonomicko-finanční krize, ale otázka je, jak se peníze rozdělují.

Na internetu jsem si shodou okolností přehrál průběh radioporadny ČR ze dne 29. 12. 2008, kdy tentýž náš kolega m.j. uvedl, že “většina seniorů je spokojených, mají vedlejší příjmy (pronajímají např. byty), chudých lidí je v ČR málo, oproti jiným státům, např. Itálii.” Člověk s takovými názory by rozhodně neměl mít možnost vykonávat funkci na centrální úrovni.

Stejná bezpáteřnost se dosud projevovala i v oblasti zdravotnictví. Za celá léta jsem neslyšel o tom, že by SDČR zaujmul alespoň nesouhlasné stanovisko např. se snahou privatizovat zdravotnická zařízení, realizovanými poplatky, především v lékárnách či u lékařů. Touto netečností se vlastně SDČR jakoby ztotožnil s těmito asociálními poplatky, které na úkor důchodců, rodinami s dětmi a dalšími spoluobčany, zvyšují příjmy lékárníků a lékařů.

Již téměř 20 let se setkávám zejména na úrovni PS PČR s dvojím demagogickým pojetím zdravotnictví, buď pravicovým, nebo levicovým. Pravicové razilo, aby si pacient hradil vše, nejlépe “na dřevo” u lékařů a lékárníků, což je asociální a tedy nepřijatelné. Levicové zastávalo donedávna hradit vše v rámci zdravotního pojištění, což je druhý extrém. To je důsledek toho, že se v naší společnosti vytratil obyčejný selský rozum. Neslyšel jsem žádného staršího vrstevníka, který by odmítl při hospitalizaci uhradit stravu (doma se stravuje také), nebo medikamenty v souvislosti s nachlazením či chřipkou, eventuálně jinak rozumnou platbu.

Proto bychom měli jako SDČR zaujmout k této problematice racionální a konstruktivní stanovisko ve spoluúčasti nás pacientů – seniorů. Jednat s politickými subjekty, které mají dlouhodobě citlivé sociální přístupy a podpořit ty rozumné. Je třeba vystoupit z anonymity a dát veřejně a jasně na srozuměnou, že nejsme jenom mlčící množina, že máme k dispozici volební sílu nejen našich členů, ale i neorganizovaných důchodců a jsme připraveni ji využít. Nemůžeme být vyloženě apolitičtí, jak naši oportunisté někdy hlásají, neboť téměř každé lidské konání má souvislost s politikou, vždyť i láska je politika, jak jsem se učil.

Václav Krejcar, Dvůr Králové n.L.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *