Archiv pro rubriku: Kraj Moravskoslezský

Setkání na hranici

Itentokrát na Slovensku
Stalo se již tradicí, že se každoročně organizuje setkání důchodců Moravskoslezského kraje,
s přáteli z Jednoty důchodců Slovenska ze Žiliny a Košic a seniorů z Polska, Bialsko-Biale. Letos tuto akci zorganizovala Jednota důchodců Žilinského kraje ve Východné.
Území obce Východna se nachází ve východní části okresu Liptovský Mikuláš a je největší vesnicí v kraji. Rozkládá se na severu pod Vysokými Tatrami, kde se tyčí majestátní Kriváň až na jih, kde jsou Nízké Tatry, a sousedí s horehronskou obcí Heľpa. Západní a východní část území vyplňuje Liptovská kotlina.
Ráno 19. 8. 2017 nás Východná přivítala slunečným počasím a byli jsme překvapeni, jak je celý areál krásný, velký a vybavený. Samozřejmostí jsou stánky s občerstvením, koliba, dětské hřiště, malý a velký amfiteátr, stálá expozice dřevěných plastik, škola řemesel, prostor pro stanování, ohniště. Dominantu tvoří 28 m vysoká vyhlídková věž “Májka”, ze které je vidět krásné panoráma Vysokých, Západních, i Nízkých Tater. Někteří si tam vyšlápli a nelitovali.
Je myšleno na všechny návštěvníky a při letošních folklorních slavnostech, kdy byla rekordní návštěvnost 30 000 lidí to není určitě jednoduché. Nás bylo méně, ale bylo o nás postaráno stejně pečlivě. Na úvod nás přivítali organizátoři této akce, předseda Jednoty důchodců Žilinského kraje, Dr. Michal Kotian, představitelé Žilinského kraje, hostitelské obce Východna a hosté z jednotlivých seniorských organizací – Ing. Oldřich Pospíšil předseda Svazu důchodců ČR, Lilianna Zarebinska předsedkyně Stowarzyszenia AKADEMIA SENIORA, z Bialsko-Biale a Ján Matuška – z JDS Košického kraje. Po oficiálním uvítání začalo vystoupení jednotlivých folklórních souborů a to převážně ze Slovenska, kde má folklór velkou tradici a areál Východná je toho dokladem. Z Česka nás reprezentovaly Country Girls z Petřkovic, soubor AS PLUS z Bialsko – Biale zase Polsko. Všechna vystoupení byla pěkná, dobře jsme se pobavili, obnovili, nebo navázali nová přátelství. V celém areálu bylo rušno, návštěvníci se střídali u občerstvení, prohlíželi si celý areál a výhled z Májky byl mimořádný. Celý program proběhl za slunečného počasí a teprve v závěru se začaly stahovat mraky a na závěr začalo pršet. To nám však nevadilo, protože jsme se již chystali k odjezdu naplněni příjemnými kulturními zážitky, a s očekáváním příštího 10. ROČNÍKU SETKÁNÍ NA HRANICI, které se uskuteční v Polsku.
Ing. Daniela Prošková
MO SDČR Ostrava

 

III. Mezinárodní sportovní hry

Svaz důchodců České republiky uspořádal 20. 7. 2016 III. Mezinárodní sportovní hry seniorů. Tentokrát se odehrávaly na Policejní akademii v Praze.

DSC_9882
Sportovní hry zahájil jejich hlavní protagonista, předseda Svazu důchodců České republiky, ing. Oldřich Pospíšil.
DSC_9833
Pozvání přijala a zahájení her se zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí, paní Mgr. Michaela Marksová.

Hlavní tíha organizace her ležela na místopředsedovi svaz Ivanu Vodákovi a na předsedovi pražské organizace Miloslavu Mrštinovi. Celkem se her zúčastnilo na dvě stovky soutěžících. Vedle družstev SDČR to byli vzácní hosté ze Slovenska. Konkrétně krajské organizace Jednoty důchodců na Slovensku ze Žiliny a z Košic, pod vedením svých předsedů, pánů Dr. Michala Kotiana a Jána Matúšika, a dále družstva zastupující Radu seniorů České republiky.

Zahájení her se zúčastnila ministryně práce s sociálních věcí paní Mgr. Michaela Marksová. S úvodním slovem vystoupili také rektor policejní akademie Josef Salač, hosté ze Slovenska a předseda RSČR Dr. Pernes.

Po vystoupení hostů a slibu rozhodčích hry slavnostně zahájil jejich hlavní protagonista, předseda Svazu důchodců České republiky, Ing. Oldřich Pospíšil.

Hry, ve dni zalitém sluncem, proběhly s precizní organizací a disciplínou.

Vyhlášení výsledů se konalo ve dvacet hodin. Zúčastnila se ho a ceny také předávala, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj paní JUDr. Simeona Zikmundová. První cenu získalo a pohár si odvezlo, družstvo Plzeňského kraje.

Po vyhlášení výsledů následovala zasloužená zábava.

Nezbývá, než poděkovat organizátorům, a těšit se na hry příští.

DSC_9832
Ve svém vystoupení paní ministryně pozdravila účastníky her, vyjádřila svou podporu seniorským aktivitám a ocenila práci svazu.
DSC_9856
Za Jednotu důchodců na Slovensku, krajskou organizaci Košice, účastníky pozdravil Ján Matúško. Československý reprezentant v zápase a také mistr Československa. Tedy osoba sportovně a přátelsky opravdu povolaná.
DSC_9855
Ve stejném duchu vystoupil i předseda Jednoty důchodců na Slovensku, pan Dr. Michal Kotian.
DSC_9846
Zdravice rektora Policejní akademie pana Josefa Salače. Především díky němu hry proběhly příjemném prostředí s téměř dokonalým zázemím a servsem.
DSC_9842
František Prášek, místopředseda Svazu důchodců České republiky. Také člověk, který má ke sportu velice blízko – celoživotní sportovec, prvoligový volejbalista a dodnes v pohybových aktivitách stále činný.
DSC_9781
Ivan Vodák, místopředseda Svazu důchodců České republiky. Nejen hlavní organizátor her, ale také jejich modrátor.
DSC_9864
Zdravice předsedy Rady seniorů České republiky Dr. Zdeňka Pernese.
DSC_9859
Nástup družstev pře jejich zahájením.
DSC_9860
Nástup družstev pře jejich zahájením.
DSC_9861
Nástup družstev pře jejich zahájením.
DSC_9863
Nástup družstev pře jejich zahájením.
DSC_9822
Ano, ano, tady jsme my, rozhodčí!
DSC_9762
Liberecká skvadra.
DSC_9765
Jako za starých časů Ján Matúško stojí, odhodlaný zvítězit, vstříc sportovnímu klání. Tentokrát ne jako zápasník, ale jako kouč stejně odhodlaných důchodců.

DSC_9773

DSC_9783

DSC_9782

DSC_9870
Hlavní rozhodční her přednáší slib rozhodčních.
DSC_9871
Rozhodční slibují poctivost, spravedlnost a dodržování pravidel.

DSC_9835

Už jen ministerská prosba tomu nahoře o pěkné počasí a může se začít.

DSC_9811
Odmáváno! Předseda Svazu důchodců ing. Pospíšil popřál zúčastněným mnoho úspěchů a zahájil hry.
DSC_9756
Poslední instrukce před zahájením her.
DSC_9895
Slovenští lídři svlékli své smokingy, oblekli se do sportovního a vyrazili koučovat své týmy.
DSC_9890
Foto se slovenskými přáteli musí být. Zleva Miloslav Mrština, Ján Mutúško, ing. Oldřich Pospíšil a Michal Kotian.
DSC_9885
Tentokrát v malinko jiném složení.

DSC_9986

DSC_9983

DSC_9980

DSC_9979
Některé reprezentantky se doslova vznášely. Škoda, že organizátoři nepřizvali nikoho z olympijského výboru. Tady by byla nominace na Rio de Janeiro bezpochyby jistá.

DSC_9975

DSC_9967

DSC_9963

DSC_9960

DSC_9955
Vrh kuličkami vyžaduje opravdovou zručnost a cvik.
DSC_9944
Tato disciplína je vlastně něco jako Wimbledon. I tady jsou třeba pevné nervy, odhodlání a nasazení.
DSC_9936
Já nic, já muzikant.
DSC_9827
Rozhodčí byli během celých závodů pod nepřetržitou kontrolou šéfa.
DSC_9799
Také se bylo čemu srdečně zasmát.

DSC_9938

DSC_9937

DSC_9935

DSC_9931

DSC_9929

DSC_9927

DSC_9916

DSC_9907

DSC_9905

DSC_9899   DSC_9818

DSC_9796

DSC_9786     DSC_9770   DSC_9760

DSC_0072
Někdy předseda poslouží i jako fotograf.

DSC_9757

DSC_0065

DSC_0048

DSC_0039

DSC_0034

DSC_0012

DSC_0011

DSC_0005
Nejen ženy aspirovaly na olympijské hry v Brazílii. I muži podávali úctyhodné výkony.
DSC_0075
Vyhlášení výsledků zahájil svým vystoupení předseda svazu ing. Pospíšil. Přivítal paní náměstkyni ministryně pro místní rozvoj paní JUDr. Simeonu Zikmundovou, ocenil hladký a ukázněný průběh her.

DSC_0078

002

DSC_0081
Vyhlašování výsledků bedlivě sledovali i předseda kontrolní a revizní komise SDČR Petr Kalábek a místopředseda SDČR  František Prášek.

001

DSC_0085

DSC_0083
Hry nelze hodnotit jinak, než jako velice vydařené. Svědčí o tom i rozzářená tvář předsedy SDČR ing. Pospíšila.

 

 

UMÍSTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH DRUŽSTEV na III. SPORTOVNÍCH HRÁCH SENIORU v PRAZE      

                                                                             

  1.          PLZEŃSKÝ KRAJ – RSČR
  2.          JIHOMORAVSKÝ KRAJ SDČR
  3.          OLOMOUCKÝ KRAJ – RSČR
  4.          KRAJ VYSOČINA – SDČR
  5.          KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ SDČR
  6.          ÚSTECKÝ KRAJ SDČR
  7.          MĚSTSKÝ VÝBOR SDČR PRAHA
  8.          MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ SDČR
  9.          MĚSTSKÁ RADA SENIORŮ PRAHA – RSČR
  10. KRAJSKÁ ORGANIZACE JDS – KOŠICE
  11. KRAJSKÁ ORGANIZACE JDS – ŽILINA
  12. JIHOČESKÝ KRAJ – RSČR
  13. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – RSČR
  14. PLZEŇSKÝ KRAJ SDČR
  15. KARLOVARSKÝ KRAJ SDČR

SENIOR KLUB ČSSD – 1

KRAJ VYSOČINA – RSČR

  1. ZLÍNSKÝ KRAJ SDČR
  2. LIBERECKÝ KRAJ SDČR

SENIOR KLUB ĆSSD – 2

  1. PARDUBICKÝ KRAJ SDČR

                  LIBERECKÝ KRAJ – RSČR

  1. STŘEDOČESKÝ KRAJ SDČR
  2. ZLÍNSKÝ KRAJ – RSČR

                 

11 DRUŽSTEV  od  SDČR – má tato místa z celkové tabulky družstev :

–    2  /  4  /  5  / 6  /  7 / 8 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 

8 DRUŽSTEV  od   RSČR – má tato místa z celkové tabulky družstev :

–  1 / 3 / 9 / 12 / 13 / 15 / 18 / 19 /

2  DRUŽSTVA –  KLUB Senioru ČSSD – má tato místa z celkové tabulky družstev:

–  15 / 17 /

 2 DRUŽSTVA – JDS – má tato místa z celkové tabulky družstev:

–  10 / 11 /

DSC_0051
Areál Policejní akademie v Praze.

Pština

[slideshow_deploy id=’2534’]

Vyjeli jsme jako vždy od DKMO, tentokrát s cestovní kanceláři EXOTOUR. Hned od počátku jsme byli překvapeni přístupem průvodkyně k našim členům MO SDČR Ostrava, která rozdělila účastníky zájezdu na dvě skupinky. Jednu od paní Retkové ( my jsme je nazvali VIP) a ty ostatní, to jsme byli my. Pština není od Ostravy daleko a tak jsme dojeli k zámeckému parku už v 9 hodin a měli jsme čas na prohlídku, protože zámek se otevírá až v 10 hodin. Tento krajinný park byl založen v 16. století a při naší návštěvě hýřil rozkvetlými azalkami a rododendrony. Mezi parkovým porostem se ukrývaly zajímavé prvky zahradní architektury. Po skončení prohlídky parku jsme prošli Bránou vyvolených, přes kterou přijížděli na zámek králové, císařové a knížecí rodina. Dnes je tam turistické informační centrum a kavárna. S vestibulu jsme nádherným kamenným schodištěm vyšli do prvního poschodí, do Zrcadlového sálu, původně to byla jídelna, dnes slouží jako koncertní síň. Bohužel jsem nebyla ve skupině VIP a proto jsme měli prohlídku bez výkladu průvodce. Zámek často měnil své majitele a byl přestavován. Za svůj nynější vzhled vděčí hraběcímu rodu von Hochberg, který je získal v roce 1846. Místnosti zámku jsou zrekonstruovány podle dobových fotografií a jsou tam původní dekorace, nábytek, hodiny, zrcadla, koberce a nádobí. Pěkná je i ložnice kněžny Daisy, která byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby. Provdala se za Hansa Henricha XV von Hochberg. Svatební obřad se konal ve Westminsterském opatství, a svědky novomanželů byli kníže Walesu Edward, pozdější král Edward VII a jeho manželka kněžna Alexandra. Na náměstí má Daisy i svou lavičku, na které je její socha a návštěvníci se na ní rádi fotí. Po skončení prohlídky zámku jsme si prošli historickou část města, trochu se občerstvili a odjeli na návštěvu krále pralesa – do zubří rezervace a po ½ hodině jsme odjeli do zahrad Kapias. V prodejně si někteří zakoupili sazenice a pak jsme procházeli zdarma Novou a Starou zahradou. Pro milovníky květin, keřů a stromů to byla pastva pro oči. Tolik nádherných scenérií a architektonických nápadů jsem dlouho neviděla. Na prohlídku jsme měli 2 hodiny, ale pro mně, byl ten čas krátký. Nezvládla jsem si projít obě zahrady, protože jsem se neustále kochala tím, co umí zahradní architekt vytvořit z rostlin, keřů a stromů. Kdo v těchto zahradách nebyl, vřele doporučuji. Poslední zastávkou byly lázně Goczalkovice s přilehlou relaxační vodní nádrží. A tady už náš zájezd skončil a odjeli jsme zpět do Ostravy. Byl to krásný zájezd. Děkujeme organizátorům a těšíme se na další zájezd za hranice všedních dnů.

Text i foto Ing. Prošková Daniela

ZO 07 Kačeři

Naši důchodci ve Štrasburku

[slideshow_deploy id=’2478’]

V roce 2015 slavil Svaz důchodců České republiky 25. výročí od svého založení. Při této příležitosti byli ocenění aktivní členové na základní, městské, krajské a celostátní úrovni. Předsedkyni KR SDČR MSK napadlo kromě těchto ocenění, uspořádat i zájezd do Europarlamentu. Proto oslovila našeho europoslance profesora Jana Kellera, zda by to bylo možné. Tento návrh byl akceptován s tím, že pojedeme 10. -12. 5. 2016, spolu s dobrovolníky z domu Portus, kteří se starají o seniory. Celou další organizaci zajišťovala asistentka prof. Kellera Vendula Havlíková. Vybraní účastníci studijní cesty do Štrasburku dostali návrh programu a podrobné pokyny. A tak 10. května 2016 důchodci z Moravskoslezského kraje, odjeli autokarem Student Agency v 7. hodin ráno z Frýdku – Místku směr Brno, kde přistoupili 2 zaměstnanci z o.p.s. Společně, kteří nám pomohli s projektem Euroregionu Bílé Karpaty. V Praze Zličíně se autobus naplnil, nastoupil místopředseda SDČR a předseda KR Ústeckého kraje Ivan Vodák s manželkou, dále dobrovolníci z domu Portus, asistentka EP prof. Kellera Vendula Havlíková se stážistou Věnkem Bohušem. V Rozvadově byla poslední zastávka v Česku a pak už jsme pokračovali přes Norimberk, Karlsruhe do Štrasburku, kde jsme dojeli večer po 21 hod. Ubytovali nás v hotelu Zenitude v městečku Mützig. Po snídani jsme odjeli Štrasburku. Překvapilo nás velké množství autobusů z různých zemí, které rovněž přivezly účastníky k prohlídce Europarlamentu. Před vstupem dovnitř, jsme se podrobili prohlídce (stejné jako bývají na letišti). Celý Europarlament je monumentální stavba obrovských rozměrů. První dojmy jsme si zdokumentovali v Agoře, (kruhovém nádvoří). Bludištěm chodeb jsme se přesunuli do místnosti, kde nám Jan Řebřina formou besedy povídal o historii Europarlamentu a současných problémech a úkolech. Na tuto besedu přišel krátce i europoslanec prof. Keller, který krátce pohovořil o své práci a svém začlenění ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci a pak se odebral k hlasování, kterého jsme se rovněž zúčastnili jako diváci. Poté jsme se odebrali do haly ke společnému fotografování u vlajek členských zemí EU. Po skončené návštěvě jsme odjeli do centra historického města, ke společnému obědu v restauraci Flams a pak přešli ke kanálu, kde byla objednána okružní plavba lodí. Pohled na historickou část města z lodě byl krásný zážitek doplněn výkladem ze sluchátek. Jen focení přes sklo bylo náročné. Některé městské domy ze 17. století mají vnější fasády hrázděné. Od roku 1988 je historické centrum Štrasburku s názvem Grande Île zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Po projížďce lodí jsme měli osobní volno a využili jsme ho k prohlídce města. Všichni spěchali ke Katedrále Panny Marie, která je jedna z největších gotických katedrál ve Francii. Už zdaleka je rozpoznatelná typická asymetrická silueta průčelí štrasburské katedrály, protože dokončena byla jen jedna věž, vysoká 142 metrů. Průčelí katedrály je úžasně vyzdobené.  Krásné jsou bohatě zdobené vitráže oken. Rozeta nad hlavním portálem má úctyhodné rozměry. Její průměr je téměř 14 metrů. Zajímavý byl i Rohanův palác, někdejší sídlo biskupa, kde v dubnu roku 1792 poprvé zazněly tóny Marseillaisy. Chodili jsme uličkami města, chtěli jsme toho vidět co nejvíce, proto jsme byli rádi, když jsme v 19 hodin zasedli ke stolu v restauraci Bouchon ke společné večeři. Všichni jsme se těšili na neformální besedu s prof. Kellerem. Někteří ho znají i osobně. Debatovalo se o jeho publikační činnosti a odpovídal i na naše zvídavé otázky z působení v parlamentu. Byl to příjemný večer s neformální zábavou. Po večeři jsme odjeli do hotelu. Ráno po snídani jsme v 9 hod odjeli do Heidelbergu. Měli jsme 2 hodiny čas na prohlídku města a občerstvení. Heidelbergje svými 152 000 obyvateli pátým největším městem německé spolkové země Bádensko- Würtembersko a patří k turisty nejvyhledávanějších místům země. Je světově proslulé svojí zříceninou zámku, historickým centrem, ale zejména Univerzitou Ruprechta-Karla z roku 1368, nejstarší na území dnešního Německa. Prošli jsme se hlavní ulici, obdivovali krásné, opravené historické domy. Tím skončila ta příjemná část, no a dál už to byla jen únavná cesta domů. Do Frýdku- Místku jsme dojeli až po půlnoci a v Ostravě jsme byli v ½ 2 ráno. I přes tuto namáhavou a únavnou cestu jsme rádi, že jsme tuto studijní cestu mohli absolvovat. Viděli jsme na vlastní oči Europarlament i krásné město Štrasburk a Heidelberg. Děkujeme organizátorům.

 Text i foto: Ing. Prošková Daniela, MO SDČR Ostrava

Zasmějme se spolu

Geocaching

Budování vztahů mezi generacemi by mělo být součástí každodenního života a na cennost spolupráce mezi mladými a staršími a na jejich přínos pro všechny by se nemělo zapomínat.

Geocaching

 S velmi dobrým nápadem jak tuto zásadu realizovat, přišla Mgr. Eva Kotarbová, členka MO SD ČR Ostrava. Vymyslela taneční a vědomostní soutěž  Zasmějme se spolu, kde by spolu soutěžily smíšená družstva sestavená ze 2 studentů a 2 seniorů. Oslovila ředitelku Obchodní akademie v Ostravě Porubě Ing. Marii Katapodisovou, ředitelku Knihovny města Ostravy, ing. Miroslavu Sabelovou a spolu s Annou Pinterovou, předsedkyní MO SD ČR začaly tento výborný nápad setkání a soutěžení mladých studentů s OA a seniorů s MO SD ČR Ostrava připravovat. Nebylo lehké přemluvit studenty, ale i senioři se museli hledat. Každý z členů přípravného výboru měl své úkoly. Oslovit sponzory, sestavit a podat žádost o grant, vymyslet doprovodný program, najít prostor pro setkání mladých a seniorů, aby se trochu poznali a zapojit další členy z řad profesorského sboru OA i seniorů. Nelehký úkol, ve kterém Mgr. Kotarbová prokázala své organizační schopnosti. Pro větší informovanost veřejnosti o této akci napsala článek do tisku, v rozhlase byl krátký rozhovor s organizátory a pozvala i regionální televizi. Profesorka Mgr. Bronislava  Grebíková měla na starost studenty a spolupracovala při setkávání seniorů a studentů a moderovala doprovodný program. Pro přípravu, udělali všichni maximum a tak jsme s napětím čekali, jak se to bude líbit.

Geocaching

Soutěž proběhla 19. dubna 2016 v Komunitním centru Archa v Ostravě Porubě pod záštitou města Ostravy. V úvodu představila moderátorka Eva Kotarbová organizační tým a přivítala všechny hosty. Přišli mezi nás z Magistrátu města Ostravy PaeDr Libor Lenčo – vedoucí odboru školství a Mgr. Martina Pavelková- metodik sociálních služeb a zdravotnictví, za Městský úřad Poruba Mgr. Jana Glogarová DIS- vedoucí sociálního odboru,  předsedkyně Krajské rady MSK SD ČR Zlatuška Paršová , za KR  Seniorů MSK Ing. Ludmila Holubová a Stanislav Pintera – členové předsednictva, Ing. Petr Arnold –ze Svazu tělesně postižených, Ing.Václav Džambík – koordinátor projektu Mladí duchem i Ing. Jarmila Burešová, která zajišťuje seniorské projekty. Hostů i diváků přišlo hodně. Sál byl přeplněn a všichni čekali, jak si naše 4 smíšené týmy povedou, jak si budou vzájemně pomáhat ve vědomostní soutěži, povzbuzovat při tanci a jak jsou sehraní.  Ozvučení celého odpoledne zajišťoval Ing. Radim Štefan profesor z OA. První soutěžní tanec byla polka. Nejdříve zatančili všichni senioři ze všech družstev, potom všichni studenti. Zajímavé bylo, když tančili senior a studentka a seniorka a student. Dalším tancem byl valčík, opět ve stejném pořadí a obsazení jako polka a nezajímavější byl diskotanec. Porota pod vedením manželů Pekárkových – učitelů tance, to neměla lehké. Lépe se hodnotily vědomostní znalosti z etikety a ze všeobecného přehledu. Aby si soutěžící trochu oddechli, v průběhu soutěže vystoupili i další účinkující. Malá Lucie Fišárková převedla scénický tanec, studenti Viktorie Paskerová a Vojtěch Kohoutek latinskoamerický tanec, Nikol Türschlerová zazpívala, Daniela Pokludová předvedla žonglování, Martin Pham kung-fu a taneční soubor Kotek zatančil lidové tance. Všechna doprovodná vystoupení byla velmi pěkná a sklidila zasloužený potlesk. Ale náš obdiv patřil seniorům a studentům, kteří byli ochotni před publikem tančit nejen se svým partnerem, ale i studentem, či studentkou. Porota hodnotila ladnost pohybu, jak to ladí s hudbou i oku diváka. Kromě hlavní poroty byla i laická porota sestavena ze studentek OA. Všichni jsme čekali, jak soutěž dopadne. Laické porotě se nejvíc líbilo zelené družstvo a odborná porota vyhlásila vítězem družstvo žlutých. Nám se však líbili všichni. Po vyhlášení vítězů byli účinkující, porotci, moderátoři odměnění malým dárečkem od sponzorů, kterými byl Magistrát města Ostravy, Městský úřad O.-Poruba, Knihovna města Ostravy, Obchodní akademie O.-Poruba, manželé Pekárkovi, Mgr. Eva Kotarbová a dva soukromí sponzoři.  Všichnisoutěžící  dostali pěkný účastnický list a velkým překvapením pro účinkující studenty byl dort, který pro ně upekla naše členka MO SD ČR Marie Ryšavá, která rovněž soutěžila. Celé odpoledne bylo velmi vydařené a dík patří všem účinkujícím, organizátorům i všem, kteří pomáhali.  Nyní se už těšíme na další ročník.

Ing. Daniela Prošková

MO SD ČR Ostrava, p.s.

Ke stažení: Prezentace Zasmějme se spolu

Geocaching

Geocaching

Geocaching

Geocaching

Geocaching

Geocaching

Nejmenší náměstí

W_Nejmenší-náměstí_2

Náměstí svatého Floriána v Kopytově, městské části Bohumína, o rozloze 56 metrů čtverečních bylo oficiálně zapsáno do České databanky rekordu. Vyvrcholila tím čtyřletá snaha dobrovolných hasičů, kteří s podporou zastupitelů města si tímto splnili svůj sen. Prostranství o rozměrech 7 x 8 metru mezi hasičskou zbrojnicí a kaplí sv. Jana Nepomuckého nazvali podle patrona hasičů, sv. Floriána, jehož socha zdobí opravenou zbrojnici. Oficiální ceremoniál se konal u příležitosti 531. výročí první písemné zmínky o osadě Kopytov.   Cestou do Kopytova,  můžete projít přes téměř osmikilometrový chráněný úsek mezi hraničním přechodem ve Starém Bohumíně k soutoku Odry s Olši. Je pozoruhodný nejen v regionálním měřítku, ale je i ojedinělým evropským fenoménem. Odra tu vytváří zákruty, které se neustále proměňují a mění nejen říční koryto, ale i státní hranici. Dynamika řeky, pravidelně zaplavováním zátopových území, postupně se zlepšující kvalita vody a poměrně obtížný přístup k hraničnímu úseku způsobily, že řeka si do dnešního dne zachovala svůj přirozený charakter. Výjimečnost této trasy tkví především v nádherné, nedotčené přírodě. Těm, kteří se zajímají o její tajemství, poskytne cesta k meandrům určitě řadu nevšedních zážitků.

Cely úsek Hraničních meandrů Odry je od listopadu 2006 zařazen do soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita ptačích hnízdišť ohrožených druhů.

W_Nejmenší-náměstí_1

W_Nejmenší-náměstí_5

W_Nejmenší-náměstí_3

W_Nejmenší-náměstí_4

Unikátní základní škola s výstavní galerií

          Malá základní škola v Kunčicích p. Ondřejníkem, má stálou výstavní galerií, kterou realizoval výtvarný pedagog Zdeněk Šrubař.  Naši turisté se zájmové organizace ZO 06 –Kardiaci, se dozvěděli od jeho zakladatele zajímavé informace, jak tato galerie vznikla.

W_Škola-Karla-Svolinského

        Písemně se dotázal více než 170 českých výtvarných umělců, zda by mohli pomoci při tvorbě neobyčejného projektu darem aspoň jednoho výtvarného díla. Téměř všichni oslovení umělci s návrhem souhlasili a  dar přislíbili. Největší pochopení projevil prof. Karel  Svolinský největším počtem věnovaných děl a později také trvalou pomocí a radami při realizaci galerie, k níž dal souhlas k pojmenování svým jménem.

W_galerie-karla-svolinského

            Výstavba galerie začala v polovině roku 1980. Vernisáž 13. 3. 1992 proběhla bez účasti Karla Svolinského, který zemřel již v roce 1986. Restaurovaná škola s galerií, se stala ihned atraktivní. Navštívili ji významné osoby, například prezident Václav Havel, či zpěvák Karel Kryl a nespočet zástupců z kulturního a politického života.  Žáci školy za své výtvarná díla, začali sbírat uznání a ocenění na výstavách doma i v cizině.

            Při naší návštěvě krásné školy a pozoruhodné galerie dne 22. 5. 2015 jsme si uvědomili význam grandiózního úsilí Zdeňka Šrubaře a příznivý dopad na malou obec pod Ondřejníkem v Beskydech. Návštěva stála za to.

 Ing. Josef Schindler

vedoucí ZO 06 – Kardiaci

Stříbrný chodník v Odrách

[slideshow_deploy id=’2070’]

Při našich výpravách za hledáním keší jsme při návštěvě Oder prošli i naučnou stezkou „Stříbrný chodník“, kterou můžeme všem turistům doporučit. Název naučné stezky Stříbrný chodník inspirovala historická těžba stříbrné rudy, galenitu, na úbočí Pohořského kopce. Naučnou stezku zřídili ochránci přírody z Oder. Seznamuje návštěvníky s historií těžby stříbronosných rud, vlastivědou a přírodními poměry v místě vyústění Oderské kotliny do Moravské brány.

Když vystoupíte z vlaku na nádraží v Odrách, vydáte se po modré značce, která vás dovede k první informační tabuli, která vás seznámí se základními informacemi o této naučné stezce. Trasa mírně stoupá k lesu, k výletnímu areálu „U Spurného“, kde se v létě konají taneční zábavy. Druhá informační tabule je věnovaná nejstaršímu osídlení Oderské kotliny. Odtud trasa stoupá do kopce k lesu do tzv. Medvědí rokle. Po levé straně minete „Pivovarskou chatu“, která patří k nejstarším podnikovým rekreačním objektům na Odersku. Třetí zastavení představuje zdejšího loupežníka Šimáka. Za tímto zastavením trasa mírně stoupá ke křižovatce lesních cest. Čtvrtá informační tabule vás obeznámí s místními lesy a živočichy, kteří zde žijí. Pátá informační tabule vás seznámí s geomorfologickým celkem, Moravskou bránou a šestá s historií obce Pohoř. U kostela sv. Prokopa je další zastavení věnované historii kostela a duchovní správy v obci, u osmé informační tabule se dozvíte něco víc o původních vesnických stavbách. Nejvyšší bod celé trasy je u dřevěné rozhledny Pohoř, postavené v duchu strážní věže, kterou má ve svém znaku město Odry. Rozhledna je umístěna na vrcholku Olšová. Součástí rozhledny je i zastřešené posezení pro turisty, kde si můžete odpočinout. Při cestě zpět u deváté informační tabule se nachází informační tabule, která vás seznámí se zdejší geologií a těžbou rud v minulosti u jedenácté pak o zdejší řece Odře. Dvanáctá informační tabule vás seznámí s historickým oderským vodním náhonem a čtrnáctá informační tabule s informacemi o zdejší vegetaci. Patnáctá informační tabule je taky závěrem této série a obeznámí vás s bývalou zdejší skládkou odpadů. Pak už dál modrá značka nevede a budete muset jí po silnici zpět na nádraží. Aby cesta nebyla nudná, doporučujeme se zastavit ve veřejně přístupném parku vedle hlavní budovy firmy MATEICIUC a.s. přes most bývalého mlýnského náhonu. Park není od ostatního areálu továrny oddělen žádným plotem. Snažte se tuto důvěru firmy ve veřejnost nepodrážet. Park se určitě bude líbit, je docela bohatě vybaven dřevěnými auty, vozy, vagóny, domečky. Ještě před cestou domů se můžete zastavit a občerstvit se v restauraci U Zdeňků.

Když dojdete až k železniční stanici a budete mít čas, určitě si prohlédněte krásný dřevořez. Je zajímavé, jak vznikl, a co představuje. V roce 2009 bylo nutno řešit špatný zdravotní stav dvou stromů rostoucích před železničním nádražím.Bylo zjištěno, že jasan je napaden dřevokaznou houbou, způsobující silné prosychání koruny a lípa je napadena jmelím bílým. Poněvadž by ani nákladné odborné ošetření nevedlo ke zlepšení stavu a k zajištění bezpečnosti obou stromů, bylo Odborem životního prostředí Městského úřadu Odry, povoleno skácení jasanu a lípy s podmínkou jejich nahrazení dvěma novými javory. Zástupkyně Českých drah na tomto jednání navrhla městu Odry, aby torzo lípy využilo k dřevořezbě propagující Odersko. Dřevořez se snaží přiblížit nejzajímavější památky horního Poodří kolem řeky Odry od jejího pramene po Moravskou bránu.
Povrchovým dřevořezem tak pan Kučerka postupně ztvárnil následující motivy : Slezskou orlici, Znak města Oder- Železniční motivy – Pramen řeky Odry- Hospoda „U pramene“ v Kozlově – Větrný mlýn v městě Libavá- Kostel ve Staré Vodě- Královská studánka ve Staré Vodě- Skála P. Marie u Spálova- Vrásový soubor u Klokočůvku- Švédská skála ve Spálově- Dřevěná zvonička v Jakubčovicích- Vodní mlýn v Loučkách. – Památný strom v Loučkách – Ocelový most a kaplička v Loučkách- Kostel sv.Bartoloměje v Odrách- Kostelní zvon- Kašna na náměstí v Odrách- Katovna v Odrách- Polokruhová bašta v Odrách- Historická těžba galenitu- Památník J. G. Mendela v Hynčicích. Je to obdivuhodný přístup ke krajině a skutečně velmi vhodné využití starých a nefunkčních stromů k zastavení a poučení.

Doprava: doprava vlakem z Ostravy-Svinova do Oder: odjezd 8.51 hod do Suchdola n. o. v 9.08 hod v Suchdole přestup na vlak do Oder, odjezd v 9.14 hod příjezd v 9.28 hod

Zpět: Odry odjezd 14.35 hod do Suchdola a pak přestup na vlak do O.-Svinov 14.59 hod do Ostravy-Svinov.

Délka trasy: celkem asi 14 km.

Cesta zpět od poslední informační tabule je na fotce.

Výškový profil: viz foto

MO SDČR Ostrava

Ing. Stanislav Prošek, vedoucí ZO 07 Kačeři

foto: Ing. Daniela Prošková

Po Slovensku vlakem zdarma

Taky jste už slyšeli, nebo četli, že důchodci i z Česka mohou jezdit po Slovensku osobním vlakem zdarma? Nechtělo se nám tomu věřit, a proto jsme se vypravili do Čadce tuto zprávu ověřit.  A jak jsme pořídili?

Na železniční stanici jsme se u pokladny zeptali, zda se i pro důchodce  z Česka vydávají průkazky pro bezplatné cestování osobním vlakem a co k tomu potřebujeme. Museli jsme předložit své občanské průkazy. Naše fotografie byly moc velké (požadovaná velikost je 2cm x 3 cm) a pro vystavení nejsou bezpodmínečně nutné. Paní u pokladny  vyplnila podle předloženého občanského průkazu pro každého formulář, který jsme podepsali, a opravdu nám vystavila zdarma průkazy, které nás opravňují pro cestu osobním vlakem po Slovensku zdarma. Průkaz platí ihned po vystavení.

Chtěli jsme si ověřit, jak to funguje, a požádali o jízdenku z Čadce  do Mostu u Jablunkova. Zjistili jsme, že bezplatné cestování se nevztahuje na cesty v příhraničním úseku. Určitě si při vyřizování průkazky požádejte o leták „Bezplatná přeprava pro důchodce nad 62 let“. Je tam hodně podrobností a dalších zajímavosti (dokonce lze cestovat i některými rychlíky za malou úplatu). Chce si to podrobně prostudovat.

A ještě jeden tip. Protože vlaky z Čadce do Mostů u Jablunkova nejezdí tak často, využijte vystavené průkazky k cestě třeba do Žiliny a zpět, a tak můžete v zimě strávit dlouhou dobu čekání bezplatnou jízdou ve vlaku. My jsme dobu čekání strávili hledáním kešek v Čadci.

Přejeme hodně krásných výprav i na Slovensko!

Daniela Prošková

MO SD ČR Ostrava