Archiv pro rubriku: Legislativa

Ministryně zastavila vydávání sKaret

  Úřady práce dostaly v pátek pokyn, aby přestaly vydávat karty sociálních systémů – sKarty. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová to uvedla na dnešním happeningu Národní rady zdravotně postižených ČR a KDU-ČSL před budovou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Vydávání sKaret jednotlivé úřady utlumují už od února. Předávání klientům se oficiálně zastavuje poté, co vláda přijala usnesení, kterým ministryni doporučila zahájit intenzivní jednání a legislativní kroky k ukončení projektu sKaret. Ministryně Ludmila Müllerová se setkala se několika desítkami účastníků mítinku a mimo uvedla, že na takových akcích není možné nikoho přesvědčovat o výhodách karty. Nalézt řešení projektu sKaret má nyní společná pracovní skupina expertů MPSV, Úřadu práce ČR a České spořitelny. Podle ministryně není možné připustit, aby vládou doporučené ukončení projektu sKaret znamenalo pro jejich držitele jakkoliv problém. Dávky se vždy musí včas a řádně dostat ke klientům.

    Ministryně Ludmila Müllerová na mítinku rovněž připomněla, že chce pomoci lidem se zdravotním postižením. A proto ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne na základě hodnocení dopadů sociální reformy úpravu zákonů. Ta bude znamenat, že lidé s postižením nebudou muset tak často jako doposud chodit na úřady. Stát by se o ně měl více postarat tam, kde je to skutečně třeba. Ministerstvo zvažuje například upustit od víceúčelového posudku o stupni závislosti, zrušit vazby přiznávání průkazů pro lidi se zdravotním postižením na uznaný stupeň závislosti nebo navázat příspěvek na mobilitu na průkaz osoby se zdravotním postižením.

článek je převzatý ze stránek MPSV

skarta_1.jpg

skarta_2.jpg

Sociální reforma – přehled změn od ledna 2012

web_soc_ref.jpg

    Přehled toho nejdůležitějšího, co se mění v sociální oblasti od ledna 2012, lze najít na webu Sociální reforma – změny 2012. Stránky jsou přehledně členěny do kategorií podle témat Jednotné výplatní místo, Karta sociálních systémů, Rodičovský příspěvek, Nezaměstnanost, Podpora OZP a Státní úředník. Každý se zde může seznámit s hlavními novinkami platnými od ledna 2012, které jsou popsány srozumitelnou, jednoduchou formou. Konkrétní změnu v sociálním systému představují také jednotlivá krátká videa. Pro tazatele je k dispozici infolinka 844 844 803, kde jsou pracovníci Call centra Úřadu práce ČR připraveni zodpovědět dotazy i v souvislosti se sociální reformou.

    Ve všech krajských městech se konaly v průběhu listopadu a prosince semináře, na nichž odborníci z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a z Úřadu práce ČR představili zaměstnancům samospráv, pracovníkům Úřadu práce, okresních správ sociálního zabezpečení a zástupcům neziskových organizací hlavní změny v rámci sociální reformy. V rámci informační kampaně jsou připraveny také letáky a plakáty, jejichž distribuce je zajištěna prostřednictvím poboček ÚP. Veškeré komunikační aktivity jsou hrazeny z Evropského sociálního fondu.

http://socialnireforma.mpsv.cz

převzato ze stránek MPSV

Průkazy mimořádných výhod po 1. lednu 2012

    Vedle změn v dávkových oblastech přináší Sociální reforma I změny i v oblasti průkazů mimořádných výhod. Průkazy mimořádných výhod umožňují osobám se zdravotním postižením čerpat benefity v různých oblastech (v dopravě, v daňové oblasti, oblasti správních poplatků apod.). Průkazy mimořádných výhod (papírové kartičky s označením stupně mimořádných výhod, tj. se zkratkou TP, ZTP nebo ZTP/P) platí i po 1. lednu 2012. Platí po dobu, která je uvedena na jejich zadní straně, nejdéle však do 31. prosince 2015. Držitelé průkazů mimořádných výhod budou obecními úřady obcí s rozšířenou působností do konce letošního roku písemně informováni o všech potřebných skutečnostech.

invalida_1.jpg

    Řízení o přiznání mimořádných výhod, které bylo zahájeno v letošním roce a které do 31. prosince letošního roku nebylo ukončeno, dokončí krajské pobočky Úřadu práce České republiky (dále jen krajské pobočky ÚP). Krajské pobočky ÚP vydají také osobě papírový průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P dle stupně přiznaných mimořádných výhod.

    Novinkou postupně zaváděnou do systému bude karta sociálních systémů, tzv. S Karta, která začne být vydávána koncem prvního kvartálu příštího roku. Sloužit bude mj. také jako průkaz osoby se zdravotním postižením. Bude mít více funkcí, ale tam, kde bude plnit funkci průkazu osoby se zdravotním postižením, budou i nadále používány zažité zkratky (TP, ZTP, ZTP/P).

    Na rozdíl od současnosti o průkaz osoby se zdravotním postižením nebude nezbytné samostatně žádat a samostatně posuzovat zdravotní stav. Průkaz osoby se zdravotním postižením bude vydán automaticky při přiznání příspěvku na péči nebo příspěvku na mobilitu. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením umožňuje i samostatné přiznání průkazu těm osobám, které nechtějí pobírat žádnou z dávek. V tomto případě osoba musí požádat krajskou pobočku ÚP o přiznání průkazu a její zdravotní stav posoudí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení.

Průkaz TP bude určen osobám, jež jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby v I. stupni.

Průkaz ZTP bude náležet osobám:
• které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve II. stupni
• starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty.

Průkaz ZTP/P bude náležet osobám:
• které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo stupni IV
• které jsou neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou výše uvedených zletilých osob se sluchovým postižením).

Neschopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace znamená (až na výjimku zletilých osob s úplnou nebo praktickou hluchotou) průkaz ZTP/P, a to bez ohledu na to, jaký stupeň závislosti daná osoba má.

Mění se průkazy, ale benefity zůstávají

    Ačkoli v důsledku zrušení zákona o sociálním zabezpečení a dalších právních předpisů je rušen institut „mimořádných výhod“ a mění se i podoba průkazu, benefity pro osoby se zdravotním postižením (např. slevy z ceny jízdného ve veřejné hromadné dopravě, bezplatné užívání dálnic a rychlostních silnic, osvobození od některých správních poplatků) rušeny nejsou.

    Agenda speciálních označení vozidel – Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (O 7) zůstává i po 1. lednu 2012 v kompetenci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Tato agenda se na krajské pobočky ÚP nepřesunuje.

převzato ze stránek MPSV

Životní a existenční minimum od 1. 1. 2012

Definice životního a existenčního minima

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Právní úprava

  • Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění.
  • Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Hlavní využití

  • Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina
  • Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zejména u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří i základ pro výpočet jejich výše.
  • Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

  • Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
  • Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima platné od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc

  • pro jednotlivce … 3 410 Kč
  • pro první osobu v domácnosti … 3 140 Kč
  • pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem pro nezaopatřené dítě ve věku … 2 830 Kč
    •      do 6 let … 1 740 Kč
    •      6 až 15 let … 2 140 Kč
    •      15 až 26 let (nezaopatřené) … 2 450 Kč

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima platná od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc

  • existenční minimum… 2 200 Kč

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

  • jednotlivec … 3 410 Kč
  • 2 dospělí … 3 140 + 2 830 = 5 970 Kč
  • 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let … 3 140 + 1 740 = 4 880 Kč
  • 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let … 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 Kč
  • 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let … 3 140+ 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 Kč
  • 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let … 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 =12 300 Kč

Společně posuzované osoby

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo registrovaní partneři
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

    S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:

  • příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
  • náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
  • sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
  • podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
  • stipendií,
  • odměn za darování krve,
  • daňového bonusu,
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
  • části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
  • příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
  • příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

  • Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
  • Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
  • Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.
  • Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Informace a žádosti

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana.

Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace.

převzato ze stránek MPSV

Návrh zákona o poskytování dávek pro OZP

NÁVRH ZÁKONA O POSKYTOVÁNÍ DÁVEK PRO OZP PODEPSAL PREZIDENT ČR

    Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci sociální reformy I, dnes podepsal prezident České republiky. Cílem zákona je zvýšení adresnosti a efektivnosti dávkové pomoci poskytované osobám se zdravotním handicapem, snížení nákladů na administraci dávek a zvýšení komfortu klienta. Zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2012.

    Schválený návrh zákona z dílny ministerstva práce a sociálních věcí představuje zásadní změny v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením (OZP), a to především v dávkovém systému. Ze současného a nepřehledného spektra mnoha dílčích dávek pro zdravotně postižené, které byly poskytovány samostatně u několika orgánů státní správy, resp. samosprávy tak od ledna příštího roku vzniknou, nově, pouze dvě dávky, a to PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU A PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU. Systém administrace a samotná výplata těchto dávek bude zajištěna na jednom místě v rámci Úřadu práce ČR, resp. krajské pobočky ÚP. Zákon také upravuje průkazy pro OZP, které nahradí dosavadní průkazy pro přiznání mimořádných výhod. Rozsah výhod poskytovaných podle dosavadní právní úpravy zůstane zachován. Průkaz OZP (tj. průkaz TP, ZTP a ZTP/P) bude součástí elektronické karty sociálních systémů a bude vydáván automaticky v souvislosti s rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči nebo příspěvku na mobilitu. Průkaz lze přiznat také samostatně bez vazby na uvedené dávky. V průběhu přechodného období však budou dosavadní papírové průkazy nahrazeny elektronickou kartou sociálních systémů.

Dávky pro osoby zdravotně postižení platné od 1. ledna 2012:

I. PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU

  • jedná se o opakující se nárokovou dávku, která bude poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace
  • výše příspěvku na mobilitu bude v jednotné výši 400 Kč měsíčně
  • o dávce rozhodne Úřad práce ČR, resp. krajské pobočky ÚP

II. PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU

  • jedná se o jednorázovou nárokovou dávku, která je bude určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením
  • o dávce rozhodne Úřad práce ČR, resp. krajské pobočky ÚP
  • součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (z vyplacených částek se při součtu odečítají ty částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto)
  • dávka je zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek (které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.), zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu

příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytne v případech:

a) Příspěvek na zvláštní pomůcku:

  • pokud cena pořízení zvláštní pomůcky bude nižší než 24 000 Kč, poskytne se příspěvek jen případě, pokud je příjem osoby (nebo osob s ní společně posuzovaných) nižší než osminásobek životního minima; v případech hodných zvláštního zřetele lze poskytnout příspěvek, i když příjem přesahuje uvedenou částku životního minima. Výše příspěvku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 Kč
  • pokud cena pořízení zvláštní pomůcky bude vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby či osob společně posuzovaných bude činit také 10 % z této ceny
  • pokud osoba nebude mít dostatek finančních prostředků na zaplacení spoluúčasti, krajská pobočka ÚP s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby či společně posuzovaných osob, může určit nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč
  • maximální výše příspěvku nesmí být vyšší než 350 000 Kč

b) Příspěvek na pořízení motorového vozidla:

  • výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu opravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům
  • maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč; opětovně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let.

Cílem schváleného zákona je zjednodušení systému v oblasti poskytování dávek osobám se zdravotně postižením, jeho zefektivnění, zvýšení adresnosti a v neposlední řadě také vytvoření komfortnějšího postupu pro samotné klienty. Těmito změnami se také dosáhne významné úspory státních výdajů na administraci dávek, avšak nikoliv na úkor příjemců dávek. Úplné znění zákona naleznete na stránkách Senátu PČR –
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=61436.

článek – tisková zpráva – je převzatý ze stránek MPSV