V pátek 25. března 2011 členové  3. MO SDČR, o.s. Kladno navštívili Břevnovský klášter v Praze. Průvodce nás velmi poutavým způsobem na čtyřech zastaveních seznámil s historií  tohoto místa, která se začala psát v roce 993. Procházeli jsme tedy více jak tisíciletou  tradicí, která na nás z těchto míst dýchala. Byl to první  mužský benediktinský klášter na území Čech.

    První naše zastavení bylo v zahradě u pramene potoka Brusnice. Podle legendy zde mělo dojít k setkání sv. Vojtěcha z rodu Slavníkovců a knížete Boleslava II. z rodu Přemyslovců. Oba měli mít stejný sen, ve kterém chtěli na tomto místě založit klášter. Tento sen se opravdu ve zmíněném roce realizoval. Nad pramenem se nachází poslední pozůstatek gotického kláštera – původní křížová klenba. Později byl zde vybudován barokní letohrádek Vojtěška, pojmenovaný podle sv.Vojtěcha.  Byly zde provedeny i terasovité úpravy zahrady,  tzv.oranžerie. V současné době se  opět rekonstruují za přispění evropských fondů. Břevnovský klášter je majetkem benediktinů , kteří se řídí řeholí neboli jakousi ústavou ze 6.století, jehož ústřední heslo zní „Modli se a pracuj“.Před rokem 1419 vlastnil Břevnovský klášter 100 vesnic a 41 poplužních dvorů .

    Druhé naše zastavení bylo v chrámu sv. Markéty, který byl vybudován počátkem 14. století. Za husitských válek byl vypálen a opat Mikuláš II. se s několika bratry uchýlil do Broumova. Dokonce zachránili i několik klášterních cenností , zejména ohromný rukopis Bible- Kodex gigas, který se však za třicetileté války stal kořistí švédských vojsk a dostal se tak do Švédska. Dnešní barokní budovy kláštera  i chrám sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z roku 1708 – 1740 podle plánů Kryštofa a Kiliána Dientzenhofera. Na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla a fresky od Jana Jakuba Stevence a na kůru jsou cenné barokní varhany.

    Třetí zastavení bylo v podzemí chrámu, kde se jsou archeologické nálezy zbytků románského chrámu.

    Čtvrté zastavení bylo v opatském paláci. Zde jsme obdivovali fresku nejstaršího zobrazení Kladna, které bylo od r. 1705 až do r. 1848 v držení kláštera. Všechny sály tohoto paláce jsou krásně vyzdobené. Nejpůsobivější však byl Tereziánský  sál, který byl takto pojmenovaný na počest korunovace císařovny Marie Terezie českou královnou v roce 1743 a svou rozlohou 200 m2 je opravdu impozantní. Je využíván ke koncertům i různým komerčním účelům.

    Na naši návštěvu Břevnovského kláštera navazovala dne 30. března 2011 přednáška pana PhDr. Kuchyňky ve Sládečkově muzeu na téma Benediktini a baroko na Kladně. Zde jsme se dozvěděli o dalších souvislostech a vztazích mezi Kladnem a Břevnovským  klášterem. Hojná účast na obou akcích dokazovala zájem našich členů o českou historii.

Marcela Möstlová, členka výboru 3.MO SDČR, o.s. Kladno a členka RK KR SDČR, o.s. Středočeského kraje